Poslední letošní kvalifikační závody pro výběr české reprezentace Klubu Agility ČR pro účast na MS, EO , IMCA a pro výběr na MRČR, pořádal tým ze Psí školy „Na Ostrově“ Brno….
Jako zodpovědná osoba za celý průběh akce si uvědomuji, že to byl opravdu velký závazek, protože v posledním kole se většinou rozhoduje o všem… Závodníci (kteří usilují o účast na vrcholových akcích) jsou v největším napětí a vše by proto mělo být dokonalé.
O pořadatelství těchto závodů není velký zájem a já jsem se pro ně rozhodla proto, že jsem chtěla závodníkům zajistit co možná nejlepší podmínky pro běhání. Pamětníci by mohli vyprávět, jaké to je závodit v dešti a blátě na konci startovního pole, když před vám běží stejnou trasou třeba 100 dalších týmů. Proto jsem se pokusila vyjednat pronájem fotbalového hřiště s umělou trávou od FC Nordic Brno a ono to vyšlo. Když jsem vše dojednávala s představiteli klubu, tak jsem ještě netušila, že se na první kolo kvalifikačních závodů přihlásí téměř 400 týmů – to bych se do podobného podniku uprostřed Brna vůbec nepouštěla 
. Tento nebývalý zájem o účast na KZ připisuji tomu, že se v jeho třech kolech zároveň soutěžilo i o možnost účasti na Mistrovství České Repulbiky v agility a nebyla možnost, jak si účast zajistit jiným způsobem.
Ale z pořadatelství se už couvnout nedalo. Nezbývalo nic jiného než vše zajistit vše tak, abychom ten velký počet závodních týmů organizačně zvládli. Největší problém pro nás představovaly stany a přístřešky závodníků, které na každých závodech lemují parkury. Na umělé trávě zatloukat kolíky nemůžete, takže jsme spekulovali, kam je umístit. Nakonec jsme s Magistrátem města Brna dojednali pronájem bývalého atletického stadionu, který je od místa konání závodů vzdálený cca 200 metrů a kde by měli závodníci a psiska zajištěný klid. Zaplatili jsme nemalý pronájem za jeho užívání, ale náš dobrý úmysl vzal za své hned po prezenci závodu , protože drtivá většina si postavila své stany přímo na hřišti, anebo bivakovali v „parčíku“ ve stínu před Boby centrem!
No co už! 
Jen doufám, že nakonec byla většina závodníků spokojená se svým místem pod sluncem! :-).
Co jsme nemohli ovlivnit, ani zařídit, bylo počasí… Předpověď tentokrát vyšla do puntíku a celé dva dny vládly tropické teploty, které večer vystřídaly silné bouřky, což pár závodníků už předem odradilo od startu a na závody vůbec nedorazili. Vedro bylo opravdu pekelné a někteří ze psů na to bohužel doplatili puchýřky na tlapkách, takže ze soutěže odstupovaly týmy i v průběhu závodů. Bohužel se nikde v okolí areálu nevyskytuje řeka ani přírodní nádrž a nebylo možné ani natáhnout hadici s vodou, takže musela stačit cisterna vody…Jsem opravdu moc ráda, že žádný psík ani majitel ve vedru nezkolaboval a neměl ani jiné vážné zdravotní problémy, a že jsme mohli všichni vidět na parkurech strhující výkony těch nejlepších týmů, které v republice máme.
Musíme ale přiznat, že nás trochu pozlobila technika, která už v neděli měla zřejmě úpal! 
Takže bylo nutné u některých běhů měřit čas ručně, což je samozřejmě v případě kvalifikačních závodů velmi nepříjemné, když rozhodují setinky sekund. Ale i to se prostě stává…
Co pro mě bylo ovšem dokonalé, to byla práce všech Ostrovanů a našich přátel, počínaje Petrem Dudkem, který zařizoval veškerou přípravu na hřišti a kolem areálu, Radany, která se mnou musí vše prožívat několik týdnů předem a která je ochotná udělat vše,čím je zaúkolována, dvěma týmům zapisovatelů, kteří strávili celé dva úmorné dny ve stanech a ještě pomáhali ve dnech před závody (Jirka Hrazdil+Jiřinka Sáňková, Iva Momirovová+Hanka Frimmelová), Hance a Jirkovi Skolkovým, kteří jsou vždy připraveni k jakékoliv práci a neváhají najezdit spoustu kilometrů a půjčit vše, co je potřebné, Kristýně Hrazdilové za pomoc a tlumočnické služby při jednání ze zahraničními rozhodčími, Danči Zemanové za cenné rady a domluvy ohledně areálu Boby i za pomoc na parkuru, Darči Dytrychové za zapůjčení překážek, její pomoc a za stále dobrou náladu, Vilmě Kučerové za zařízení odvozu překážek, velkou pomoc při jejich nakládání a vykládání a ještě pomoc u parkuru…A také moc děkujeme Kynologickému klub Zetor Brno, který nám zapůjčil překážky a umožnil i ubytování pro závodníky!
Moje poděkování míří ke všem pomocníkům, kteří byli s námi ochotní strávit svůj volný čas a péct se na slunci -před všemi smekám!!!
Tímto děkuji: Ivu Tesařovi, Gabči Ředinové, Ivetce Cenkové, Evičce Šmerdové, Janči Kopřivové, Lucce Drápelové, Alence a Lucince Frimmelovým., Míši Dostálové., Petře Spáčilové, Dáši Žákové, Peťce Zámečníkové, Pavle Vorlové, Silvě Jasičové, Vlaďce Homolové, Katce Hvězdové, Pavle Kasálkové, Helence Sajbrtové, Iris Matouškové, Terce Vaverkové, Lucce Balákové, Elišce Vejrostové, Báře Krejčí, Berenice Hlívové, Pavlu Říhovi,Janči Voborné, Sandře Ilkaničové a všem, kteří jakkoliv přiložili ruce k dílu (snad jsem na nikoho nezapomněla!)..
Moje poděkování míří i k sponzorům této akce: společnosti Valmont spol. s r.o., maloobchodní síť Brněnka spol. s r.o.,společnosti Fitmin – Dibaq a.s., společnosti Orion Pharma Animal Health, chovatelským potřebám Rak-Brno
No a samozřejmě moje mega poděkování míří i k Ivanu Golkovi, který se postaral o zpracování všech výsledků a časomíry.
Bez vás všech by žádné závody nebyly!!! Jste prostě nejlepší! 
Na závěr to nejdůležitější a to jsou výsledky akce!!!
Na parkurech dvou zahraničních rozhodčích (Veroniky Herendy z Maďarska a Saschy Grundera ze Švýcarska) a dvou domácích ( Petra Dostála a Tomáše Glabazni) se nakonec o výsledcích rozhodlo takto:
Zde najdete výsledky jednotlivých běhů
zde nominace na MS,EO a IMCA
A na závěr pěkné fotky od Marka Beneše.
Gratulujeme všem nominovaným a přejeme hodně štěští a pevné nervy!!!